O pepíčkovi
13. 6. 2007
Jde tatínek s malým Pepíčkem na procházku a potkají cizího pána. Pepíček ho vzorně
pozdraví, pán odpoví a když zajde, tak se tatínek zvědavě ptá: Ty toho pána znáš?
Pepíček odpoví: Ano, to je pán z ochrany ovzduší? Tatínek se ptá: A jak to víš? Pepíček:
No, on k nám chodí, vždycky když nejsi doma a ptá se maminky, jestli je čistý vzduch.
Tak, děti, vyjmenujte mi nějaké živly, řiká paní učitelka dětem ve škole. "Voda", říka
Mařenka. "Správně", raduje se paní učitelka. Hlásí se Pepíček: "Prosím, slivovice.
Tatínek říká, že když má slivovici, tak je ve svém živlu."
"Žáci, přečtěte si knihu Výlety pana Broučka," říká učitel při hodině českého jazyka. "Do
patnáctého století?" ptá se Pepíček. "Ne, do příštího týdne!"
Pepíček hlásí, co že nového se učili v sexuální výchově: "Nejprve nám pan farář vykládal, co
nemáme dělat. Pak se přidal doktor s tím, jak to nemáme dělat. A ředitel nám řekl, kde to
nemáme dělat."
Děti si hrají na písku, jen Pepíček se baví pliváním na okno. Paní, co tam bydlí, otevře okno a
hartusí: "Podívej, chlapečku, co to děláš! Copak by ti řekla maminka, kdybys jí takhle
plival na okno?!" "Moc by se divila." "A čemupak by se měla divit?" "My bydlíme až v
pátém poschodí."
Pepíček a holčička si hrajou na písku a náhle jí šahne pod sukni a udiveně se ptá. "Ty jsi také
chlapeček?" "Ne," odpoví holčička, "já kakám."
Přiběhne Pepíček k mamince a říká: "Mami táta se oběsil a visí na půdě". Když maminka
vyplašeně vyběhne schody na půdu, zavolá Pepíček: "To byl vtip, táta visí ve sklepě!"
"Tak co Pepíčku, už chodíš do školy půl roku, umíš abecedu?" "Jo, do stovky."
Pepíček přišel domů celý mokrý. "Co se ti stalo?" ptá se matka. "Hráli jsme si na psy." "No a
co?" "Já byl patník"
Pepíček se ptá maminky: "Mami, pročpak se maluješ?" "Abych dobře vypadala." "A kdy to
začne účinkovat?"
pozdraví, pán odpoví a když zajde, tak se tatínek zvědavě ptá: Ty toho pána znáš?
Pepíček odpoví: Ano, to je pán z ochrany ovzduší? Tatínek se ptá: A jak to víš? Pepíček:
No, on k nám chodí, vždycky když nejsi doma a ptá se maminky, jestli je čistý vzduch.
Tak, děti, vyjmenujte mi nějaké živly, řiká paní učitelka dětem ve škole. "Voda", říka
Mařenka. "Správně", raduje se paní učitelka. Hlásí se Pepíček: "Prosím, slivovice.
Tatínek říká, že když má slivovici, tak je ve svém živlu."
"Žáci, přečtěte si knihu Výlety pana Broučka," říká učitel při hodině českého jazyka. "Do
patnáctého století?" ptá se Pepíček. "Ne, do příštího týdne!"
Pepíček hlásí, co že nového se učili v sexuální výchově: "Nejprve nám pan farář vykládal, co
nemáme dělat. Pak se přidal doktor s tím, jak to nemáme dělat. A ředitel nám řekl, kde to
nemáme dělat."
Děti si hrají na písku, jen Pepíček se baví pliváním na okno. Paní, co tam bydlí, otevře okno a
hartusí: "Podívej, chlapečku, co to děláš! Copak by ti řekla maminka, kdybys jí takhle
plival na okno?!" "Moc by se divila." "A čemupak by se měla divit?" "My bydlíme až v
pátém poschodí."
Pepíček a holčička si hrajou na písku a náhle jí šahne pod sukni a udiveně se ptá. "Ty jsi také
chlapeček?" "Ne," odpoví holčička, "já kakám."
Přiběhne Pepíček k mamince a říká: "Mami táta se oběsil a visí na půdě". Když maminka
vyplašeně vyběhne schody na půdu, zavolá Pepíček: "To byl vtip, táta visí ve sklepě!"
"Tak co Pepíčku, už chodíš do školy půl roku, umíš abecedu?" "Jo, do stovky."
Pepíček přišel domů celý mokrý. "Co se ti stalo?" ptá se matka. "Hráli jsme si na psy." "No a
co?" "Já byl patník"
Pepíček se ptá maminky: "Mami, pročpak se maluješ?" "Abych dobře vypadala." "A kdy to
začne účinkovat?"
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář